Rennes le Chateau

O této vesnici, která je pozůstatkem šlechtického sídla, byla napsána řada knih, článků a webových stránek. Je spojena se záhadným dlouholetým působením abbého Sauniera i s jeho podivným koncem a hrobem. Dohady o tom, co vlastně objevil, stále nekončí. Jedni jej charakterizují jako pozitivní osobnost, druzí jej démonizují pro jeho údajnou závislost na hmotných věcech. Intuice vede badatele k myšlence, že Saunierova práce souvisela s pobytem Krista v Languedocu v období po ukřižování a tedy i s fenoménem grálu.

 

 

© Pavel Kozák: Východ Slunce u Rennes-le-Chateau. Na obzoru vpravo hora Bugarach

© Pavel Kozák: Návrší Rennes-le-Chateau

© Pavel Kozák: Výhled z Rennes na jih

 

 

Všechny věci, které se kdy v Rennes udály, nebyly dobré. Jakoby těm pozitivním bránilo vždy něco, co je chtělo diskreditovat, aby nemohly překážet chtěnému vývoji světa. Není ani vyloučeno, že se abbé dopustil chyby, když přistoupil na utajení objevu. Citlivý příchozí objeví přítomnost démona, který zřejmě má z neznámého důvodu právo pobytu ve většině vesnice. Nikoli však u Saunierova hrobu, v jeho soukromé kapli a pochopitelně v kostele.

Právě v kaple a pracovně, která možná sloužila i k návštěvám, je přímo zhmotněno to, čím se kněz zabýval, co neustále zaměstnávalo jeho mysl a stavělo jej před problémy, které mu nakonec znemožnily další život. Jeho objevem byla zřejmě stará písemná zpráva o tom, čím se zabýval Kristus při svém pobytu v Languedocu. Její obsah se značně lišil od oficiální podoby Ježíšovy činnosti v Palestině. Přesto, že Sauniere přislíbil mlčenlivost o něm, snažil se tajně pracovat na témže. A to s podporou a návodem samotného Krista, o které svědčí jeho přítomnost (aspoň v době naší návštěvy) u knězova hrobu. Peníze, kterými oplýval, byly pak odměnou za mlčenlivost, nikoli výtěžkem z prodeje údajného pokladu.

 

 

(nahoře) © Pavel Kozák: Saunierův hrob (vpravo) © Pavel Kozák: Interiér renneského kostela

 

 

 

To ovšem svědčí o reálném pobytu Ježíše v okolí Rennes. Související otázkou je již dlouho existence zdejšího jeho hrobu, který je údajně v místě katafalku na nepříliš výrazném vršíku u obce les Pontils. Právě ten měl sloužit malíři Poussainovi jako předloha k obrazu Pastýři z Arkádie, což potvrzuje souhlasné krajinné pozadí. Katafalk, který byl ve skutečnosti rodinným hrobem, byl před několika lety majitelem pozemku odstraněn a vstup zakázán, prý pro obtěžující velkou turistickou návštěvnost. Čtenář, kterému se tento důvod zdá podivný, by jej změnil, kdyby se s majitelem setkal osobně. Je to nerudný člověk se silným hlasem, kterým nevybíravě odhání zájemce o místo.

Nicméně o Kristův hrob nejde, pouze zde bylo prastaré rituální místo, které možná Ježíš také užíval, velmi pravděpodobně však jeho zdejší následovníci. Pokud by byl skutečný hrob nalezen, znamenalo by to potvrzení všech teorií o jeho činnosti po zmrtvýchvstání a jeho sepětí s jevem, který je nazýván grálem.

Domnívám se, že již téměř nastává čas, aby tyto věci byly postupně odkryty alespoň těm, kteří v nich mají jakkoli pokračovat. Hledaný hrob v oblasti Rennes-le-Chateau podle mého názoru skutečně je, ale není příliš podobný našim představám o hrobech. Je součástí dobového pohřebiště, jehož polohu musím ještě ponechat v tajnosti – nikoli však podobu, kterou je dovoleno ukázat. 

 

 

© Pavel Bartl: Místo u les Pontils

© Pavel Kozák: Jeden z hrobů přikrytý balvanem

 

© Pavel Kozák: Soukromá jeskyně Marie z Magdaly

© Pavel Kozák: Rituální jeskyně

 

 

Blízko Rennes jsou dvě jeskyně, připisované - a myslím právem - Marii Magdaleně. Nacházejí se ve skalní stěně nad údolím potoka jižně od vesnice. Jedna z nich ve vyšší poloze byla obydlím a soukromou svatyní, nižší nese známky společných obřadů, patrně Marie Magdaleny s Kristem.

Za zmínku stojí ještě určitě posvátná hora katarů Bugarach, která se tyčí na dohled asi deset kilometrů východně od Rennes. Kromě romantického výstupu a výhledů na Pyreneje nabízí vrcholovou svatyni, novodobě zvýrazněnou.