Megality jižního Švédska

Návštěvou megalitů myslí lidé většinou cestu do Bretaně nebo Anglie. Jsou však i jiné výrazné lokality v Evropě, mezi nimi švédské kameny. Odlišují se výrazně od dánských, jakoby mořský průliv byl i hranicí mezi starými kulturami. K poznání specifiky oněch švédských megalitů postačuje cestovat po východním pobřeží a nevynechat ostrov Öland.

První významnou kamennou stavbou je Ales Stenar. Je největší a nejznámější z takzvaných kamenných lodí. Stojí blízko moře nad útesem a skutečně je s ním spojena svým účelem. Jestliže někteří badatelé zde vidí útvar zvaný Vesica Pisces, který pokračuje mimo kameny dvěma energetickými kruhy, mají pravdu. Umožňuje individuální (ve středu) nebo hromadný rituál s cílem získání energie moře do člověka - mořeplavce. Aby se tak stal součástí moře a byl tak chráněn při plavbě proti jeho nepřízni. Energie moře mohla být odtud přenášena i jinam, avšak pouze ženou. Stavba je přisuzována Vikingům, je však mnohem starší (asi -8000 let). Je zřejmé, že dávní předkové Vikingů se již běžně plavili po moři.

Dále k severu se nachází na úzké šíji mezi mořskými zálivy rozsáhlý systém, který obsahuje několik sestav. Umožňuje postupový rituál pro získání a úpravu vlastností a určení způsobu duchovní práce samostatné nebo v spolupráci s lidmi. Místo se jmenuje Hjortahammar a jeho působení je umocněno energií moře z obou stran.

Ostrov Öland je zvláštní příjemná přestože plochá krajina se starými větrnými mlýny a ovšem kameny. V jeho střední části je lokalita Odens flisor (doslova Odinovy třísky). Tyto stojící kamenné desky poskytovaly člověku ochranu, spojenou určitým způsobem s podsvětím i fenoménem věčnosti.

V jižní části ostrova je megalitů více. Patří k nim především sakrální areál Gettlinge, ve kterém je kromě značného počtu svatyní také menší "loď". Cílem zde bylo, podobně jako v Hjortahammar, uzpůsobení lidí, kteří měli před sebou náročné úkoly. Spočívalo v posílení nezávislosti, uvolnění bytosti, naplnění předem uprázdněného prostoru v člověku schopnostmi, někdy i těmi, které již v předchozích inkarnacích měl. Také obnova životní energie a jejích vibrací.

Kungsstenarna se jmenuje místo se dvěma menhiry - mužským a ženským - a prohlubní. Je i vizuálně velmi působivé a poskytuje určité odlehčení oproti zemské tíži. V této jižní části je ještě dvojice menhirů, vzdálená od sebe necelých 200 m. Nazývají se Tingstad flisor; cesta k nim je dlouhá a vede zvláštní dobře působící plání. Kameny samotné byly užívána k rituálům spojeným se Sluncem a tím, co může člověku dát.

Švédské kamenné památky jsou většinou spojovány s Vikingy, jakoby chyběla odvaha pohlédnout dále do minulosti. Přitom psychotronická datace ukazuje do doby -8000 až 10000 let. Jsou tu typy megalitů, které se vyskytují v severních oblastech. Jinde buď nejsou vůbec (tvar lodi), nebo jen vzácně, jako kameny na třech malých nohách. Je nutno je přisoudit potomkům kultury, žijící kdysi v severním oceánu (jistěže při jiné poloze zemské osy), totiž hyperborejské. Tito lidé po zániku své země nepostoupili příliš daleko k jihu a v dnešní Skandinávii dali posléze vzniknout Germánům. Poznání vlastností zdejších megalitů tak umožňuje nahlédnout do jejich charakteru a způsobu bytí.