Pobřeží moře je vždy kromě vlastních energetických míst ovlivňováno sílou vodní masy a bytostmi, které z ní přicházejí. Energie povrchu moře pak navíc závisí na přílivu či odlivu a síle větru. Pocitový rozdíl mezi oceánem a menším mořem je ze břehu značný, na otevřeném moři ovšem vůbec oproti pevnině kvalitativně jiný. Neurčitelné zdroje síly v hlubinách způsobují někdy mentální destabilizaci lidí, kteří se plaví poprvé aniž mají břehy na dohled. Jsme stále ještě pozemské bytosti.
Proto působí velmi dobře a mohutně síla oceánu ve spojení s jistotou, kterou poskytuje půda ostrova či kontinentu. Projeví-li se záporné prvky ve vodní energii, je možné ustoupit do vnitrozemí.
© Pavel Kozák: Mont St. Michel v Bretani. Západ za mraky spolu s tmavými oblaky a přílivem vyvolává pocit ohrožení z moře. Proti němu tu však stojí síla skály a klášterní baziliky jako záštita poutníka. |
© Pavel Kozák: Pobřežní útesy u Tintagelu jsou prostoupeny klidnou energií Atlantiku, která se tu mísí se zemskou. Jistě právě z tohoto spojení vznikla kdysi výjimečnost zdejšího hradu, kde byl podle pověsti zrozen král Artuš. I Merlin měl dobrý důvod toto místo vyhledávat. Když hrad splnil svůj účel, byl mořem znehodnocen – erozí šíje se rozdělil na dvě části. |
© Pavel Kozák: Severní moře se svou proměnlivou oblačností varuje lodníky i cestující před možností zhoršení počasí, především zesílení větru. Paluba pak přenáší k člověku pohyblivost a nestabilitu hladiny. Loď, výtvor lidí, je sama uprostřed vodních sil planety a chvílemi se jí ztrácí i vesmír. |