Výstup na horu Sinaj patří k k nejznámějším a nejvyužívanějším turistickým atrakcím Egypta. Odehrává se z teplotních důvodů v noci a je vázán na východ Slunce. Tento samotný jev ovšem není to nejdůležitější a nejpůsobivější, čím se hora vyznačuje. Tím je dávná událost Mojžíšovy rozmluvy s Bohem v místě dnešní vrcholové kaple, kterou později zopakoval Eliáš v nižší poloze, u tzv. Eliášova stromu.
Hospodin tehdy za Mojžíšovy přítomnosti přikročil k činu, jenž byl nutný z hlediska stavu vyvoleného národa, který měl nést poselství Ducha na této planetě. Prchající Židé nežili vůbec způsobem, který by odpovídal úloze, pro kterou byli vybráni. Navíc byli těžko ovladatelnou a vzpurnou komunitou, jež měla i problém s uznáním autorit – Mojžíše a Árona.
Deset přikázání byla proto formulována skutečně formou příkazu, proti kterému nemělo být odvolání ani odporu. Jednotlivé body – které pak převzali i křesťané – řešily nejvíce vadící projevy a skutky uvnitř kmene Hebrejců v době, kdy měli najít svá nová bydliště. Nebylo ovšem možné, aby byly v plném rozsahu tesány do kamene. Spíše byly signovány symboly nebo písmeny a výklad činil Mojžíš.
Doslovná znění se v pozdějších dobách lišila a to i v rámci křesťanských textů; my starší jsme se v katechismu také učili jen jednu zjednodušenou variantu. Je zajímavé je porovnat a tedy je uveďme podle Kralické bible a školního podání /v závorce/:
- Já jsem Hospodin Bůh tvůj; kterýž jsem tě vyvedl z země Egyptské, z domu služby. Nebudeš míti bohů jiných přede mnou. Neučiníš sobě rytiny, ani jakého podobenství těch věcí, kteréž jsou na nebi svrchu, ani těch, kteréž jsou na zemi dole, ani těch, kteréž u vodách pod zemí. Nebudeš se jim klaněti, ani jich ctíti.
/V jednoho Boha věřiti budeš./
- Nevezmeš jména Hospodina Boha svého nadarmo.
/Nevezmeš jeho jména nadarmo./
- Pomni na den sobotní, abys jej světil. Šest dní pracovati budeš a dělati všeliko dílo své. Ale dne sedmého odpočinutí jest Hospodina Boha tvého. Nebudeš dělati žádného díla, ty i syn tvůj i dcera tvá…
/Pomni abys den sváteční světil./
- Cti otce svého i matku svou, ať se prodlejí dnové tvoji na zemi, kterouž Hospodin Bůh tvůj dá tobě.
/Cti otce svého a matku svou, abys dlouho živ byl a dobře se ti vedlo na zemi./
- Nezabiješ.
/Nezabiješ./
- Nezcizoložíš.
/Nesesmilníš./
- Nepokradeš.
/Nepokradeš./
- Nepromluvíš proti bližnímu svému křivého svědectví.
/Nepromluvíš křivého svědectví proti bližnímu svému./
- Nepožádáš domu bližního svého.
/Nepožádáš manželky bližního svého./
- Nepožádáš manželky bližního svého, ani služebníka jeho, ani děvky jeho…
/Aniž požádáš statku jeho./
Přikázání ukazují na to, která provinění byla u Židů nejčastější a nejzávažnější a jež musela být zapovězena především. Ještě v křesťanském středověku byla aktuální. Až do dnešních časů však byla a jsou některá z nich buď soustavně porušována nebo pozbyla na významu v souvislosti s měnícími se preferencemi. Mezi ty druhé náleží patrně 1. přikázání, které se již stalo samozřejmou součástí našeho života a přikázání 6., 8., 9. a 10., jež jsou naopak trvale neúčinná.
Jedna z mých prvních žaček a poté dlouholetých kolegyň navštívila před několika lety Sinaj. Při meditaci přijala od vysokých duchovních bytostí obrazy sedmi symbolů, které měly představovat obdobná sdělení, nemohla je ale dešifrovat. Dlouho váhala, má–li se se záležitostí někomu svěřit a symboly se z její paměti vytratily. Když při společné návštěvě Egypta a Sinaje v roce 2008 se stala záležitost aktuální, bylo nutno symboly obnovit a zachytit a zjistit, čeho se týkají.
Informace, které skrývaly, jsou určeny budoucímu člověku, přičemž ona budoucnost je blízká. Konkrétní smysl má určitou souvislost s písmeny hebrejské abecedy a jejich významy. Bylo nutno také najít ta z Mojžíšových přikázání, jejichž přínos má být v tomto souboru i nadále zachován, ta, která je nutno přizpůsobit dnešnímu duchovnímu pohledu a také ta, která svého smyslu pozbyla.
Výsledkem je sedm – řekněme rad, kterými by se člověk napříště měl řídit, chce-li obstát na své duchovní cestě světem. Když byl stanoven jejich základní význam a pořadí, přicházely duchovní bytosti a promlouvaly do detailní formulace, sdělovaly dovětky.
Konečná podoba těchto rad – nemáme rádi pojem příkaz – je možná překvapivá pro někoho více, pro někoho méně. V každém případě je však nesena duchem současného myšlení lidí na CESTĚ.
Ale dost komentářů, čtěte a přemýšlejte. U každé rady je uvedeno odpovídající hebrejské písmeno.
Sedm pravidel
pro bytost zvanou člověk
- Nezpůsobíš vědomě utrpení ani škodu jiné bytosti. Původ všech je stejný jako tvůj a tedy ber na ní ohled.
KOF
- Nepřipravíš vědomě žádnou bytost o život, abys nepřerušil její vývoj.
AJIN
- Mluviti budeš pravdu, aby láska, která k tobě přijde, byla pravá.
PE
- Cti v pokoře všechny bytosti včetně sebe. Pomáhej jim podle tvých možností, abys byl veden ke štěstí.
BETH
- Miluj Matku Zemi, která je pevným základem Tvého bytí.
MEM
- Otevřeš se duchu, neboť v samotné hmotě není smyslu.
CHET
- Nepřestávej toužit po citové absolutní a bezpodmínečné partnerské lásce přemáhající hřích a smrt hmotného těla. Také po všeobecné lásce přinášející skrytou moudrost světa, jež tě učiní svobodným.
ALEF
