Pojem posilování chápe dnešní civilizace široce; od svalové hmoty po duši. Posilujeme tělo, abychom byli schopni nějakého výkonu, který má svůj původ v antických hrách, nebo je nutný pro přesun na větší vzdálenost či pouhé přežití. Může jít o odolnost proti nemocem, nebo naopak o zotavení po onemocnění, které jsme přestáli. Někdy řešíme uspořádání života k lepšímu, či jeho změnu, jež nutně nastává. Jdeme-li po duchovní cestě, nemůžeme se vyhnout překážkám, které slouží k vyrovnání karmy a očištění celé naší bytosti. Bez jejich překonání nelze postoupit dále a k němu je potřebná pevná mysl, nezávislá na egu.
Tak či onak jsou v žití chvíle a období, kdy mají být tělesné funkce uchovány nebo zlepšeny a mysl čistá, schopná dospět k odpovědi na důležitou otázku. Tehdy nám může být krajina nápomocná, víme-li, jak a podle čeho vyhledávat místa, kde má konkrétní pomoc připravenu.
Jistě, zákon karmy nelze obejít, ale jestliže již čas k jejímu vyrovnání nastal, může je pobyt na určitých místech usnadnit.
Jsme–li v situaci, kdy taková místa hledáme, vždy přijde potřebná intuice nebo psychotronický prostředek a pomohou při tom. Dovedou nás tam, kde máme meditovat, kde najdeme zdroj síly pro nás určený. Člověk má mít kromě toho vždy v zásobě stálé lokality, které jsou jeho a kam se může v nouzi vždy obrátit. Většinou tam chodíme už od dětství, aniž bychom si uvědomovali, že jednou tu nepůjde o hru, ale o věci na ostří nože.
Při prostém přijímání energie je místem určení zdroj bioenergie člověka. Má tedy význam pro tělesnou kondici a pro posílení imunitního systému. Také ovšem pro psychotronickou práci, kde je výdej bioenergie vysoký. Nemeditujeme při něm, pouze stojíme na energetickém bodu, když jsme vyslovili prosbu o poskytnutí energie. Ta je vždy energií místa a podle povahy místa v ní může převažovat kosmická nebo zemská. Obecně to není rozhodující, pouze v typicky ženských problémech je velkou pomocí síla Matky Země.
Sledujeme, zda do nás síla přichází. Kosmická energie i rovnoměrná síla místa vstupují do člověka korunní nebo srdeční čakrou a šíří se nejprve do rukou. Zemská energie přichází sice nohama, projevuje se však primárně paradoxně v hlavě, jakoby se tam její proud zastavil a zkoncentroval. Pokud máme pocit, že se nic neděje, mohou být příčinou uzavřené čakry a měli bychom je pročistit některým ze způsobů, které specialisté na tyto věci doporučují.
Dosažení postačující hladiny energie většinou pocitově poznáme, jde o stav určitého vyrovnání a zklidnění. Poté poděkujeme a z místa odstoupíme.
Harmonizace a posílení mysli dosahujeme meditací na energetických bodech. Je to meditace bez předchozího záměru s pouhým otevřením se tomu, co přijde. Je lépe ji provádět na místech, která mají vertikální spojení do duchovního prostoru. Chceme-li však „otužit“ svou mysl pro každodenní styl s materiálním světem, vyhledejme naopak místo se silnou zemskou energií. To platí zejména pro odstranění strachu z přílišného množství lidí, aut a vůbec ruchu. Také přehnaných obav ze všemožných rizik, která přináší podnikání a organizační činnost.
Prosíme-li o odpověď na naléhavou otázku nebo o radu, je vertikála do duchovního prostoru podmínkou. V ní vyslovíme svou prosbu a počkáme na mentální odpověď, případně ji přijmeme pomocí virgule. Někdy ji neslyšíme hned, ale až po opuštění místa. Pokud se objeví až za několik dní, znamená to, že nám byla vložena do nevědomí, odkud byla uvolněna teprve v době potřeby. Vertikální linie pro řešení problémů spojených s nápadem, intuicí je také k dispozici ve středech kamenných kruhů, v dolmenech a na taulách.
Příchod na energetická místa má svá pravidla a je dobré je respektovat, zvláště přicházíme-li poprvé do lokality, kterou neznáme. Většinou víme, kde přibližně se bod nachází a je nám známa jeho kladná polarita. Ze vzdálenosti alespoň 500 m jdeme pomalu a snažíme se mentálně na místo napojit, abychom ohlásili svůj příchod. Často to má za následek příchod astrála, který nás čeká v určitém místě. Je dobré se umět s ním dohovořit a požádat o dovolení pokračovat v cestě. Pokud přicházíme v pozitivním naladění, můžeme si být jisti, že nám svolení nebude odepřeno. Když již cítíme místo před sebou nejvýše na vzdálenost 200 m, zastavíme se a krátce v mysli zhodnotíme důvod, proč chceme bod navštívit. Můžeme být překvapeni tím, že na přístupu k místu se již náš náhled nebo žádost mění a formulujeme je jinak. Člověk ponechán sám sobě někdy ve skutečnosti neví, co je pro něj pravou cestou a teprve pod vlivem energií „směrodatného“ místa si to uvědomuje.
Pak se přiblížíme k vlastnímu silovému bodu, stále pomalou chůzí, a vnímáme celé jeho okolí, které ovlivňuje. Neznáme-li jeho přesnou polohu, dohledáme ji pomocí psychotroniky, to jest virgulí nebo pomocí tělesných pocitů. Upřesňujeme ji přitom ze dvou kolmých směrů – decimetry tu hrají svou úlohu. Zjistíme také, kam se máme obrátit čelem a zda se bod nechová odlišně k ženskému a mužskému pohlaví.
Ujistíme se, zda se od případně přítomného astrála nemáme dovědět něco důležitého ohledně působení místa a uskutečníme příjem síly nebo meditaci. Po jejím skončení poděkujeme, rozloučíme se s astrálem a odejdeme opodál, kde můžeme ještě pobývat. Lokalitu opouštíme volnou chůzí beze spěchu, aniž bychom se však k ní mentálně ještě vraceli. Případné změny ve svém tělesném a duchovním stavu zjišťujeme až ve větší vzdálenosti nebo doma. Nevracíme se na místo dříve, než za týden.
/pozn.: Kniha Energie krajiny je rozebrána/
